
Celkové odběry vody
Hodnocení vývoje objemu odebraných podzemních a povrchových vod s rozdělením dle jednotlivých sektorů.
Katalog indikátorů životního prostředí publikovaných ve Zprávě o životním prostředí České republiky a v dalších publikacích.
Hodnocení vývoje objemu odebraných podzemních a povrchových vod s rozdělením dle jednotlivých sektorů.
Indikátor sleduje celkový počet platných licencí ekoznačky ekologicky šetrný výrobek (EŠV) a ekologicky šetrná služba (EŠS) a celkový počet platných licencí ekoznačky EU Ecolabel. Dále je sledován počet platných licencí dle jednotlivých produktových kategorií.
Vývoj a stav počtu žádostí (přijatých a vyplacených) a poskytnuté podpory v rámci běžícího programu NZÚ. Podrobné rozlišení dle jednotlivých výzev, krajů a oblastí podpory pro rodinné domy, bytové domy a budovy veřejného sektoru.
Přehled projektů s vydaným rozhodnutím a prostředků vykázaných příjemci řídícímu orgánu Operační program Životní prostředí 2014–2020 (celkové způsobilé výdaje) dle prioritních os.
Vyhodnocení vývoje počtu čistíren odpadních vod dle jednotlivých typů čištění.
Významné riziko pro životní prostředí i lidské zdraví představují staré ekologické zátěže, které zahrnují kontaminovaná místa, jež vznikla nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti. Nezbytné je proto jejich řešení v podobě inventarizace a následné sanace. Většinou se jedná o bývalé průmyslové objekty, skládky odpadů, čerpací stanice apod.
Využití pitné vody z vodovodů pro veřejnou potřebu jednotlivými skupinami odběratelů.
Indikátor vyhodnocuje havárie vykazované dle směrnice SEVESO (zákon o prevenci závažných havárií).
Indikátor sleduje počet hospitalizovaných pro akutní stresovou reakci a posttraumatickou stresovou poruchu jak z hlediska vývoje, tak z hlediska stavu v jednotlivých krajích ČR. Je vhodný pro hodnocení možného dopadu jevů katastrofické povahy souvisejících se změnou klimatu na psychické zdraví obyvatelstva. Extrémní situace (mimořádně ohrožující či katastrofické povahy) představují zátěž a stres pro organismus, jejímž důsledkem může být zvýšená nemocnost, resp. zvýšený podíl obyvatel, kteří trpí posttraumatickými poruchami.
Indikátor sleduje hospitalizovanost pro nemoci oběhové a dýchací soustavy jak z hlediska vývoje, tak z hlediska stavu v jednotlivých krajích ČR. Je vhodný pro hodnocení potenciálního dopadu změny klimatu např. ve formě prudkých změn teplot nebo výskytu jejich extrémních hodnot na zdraví obyvatelstva. Tyto dopady představují zátěž a stres pro organismus, jejímž důsledkem může být zvýšená nemocnost i úmrtnost. Většina úmrtí je přitom spojena právě se zhoršením chronického onemocnění, nejčastěji kardiovaskulárního nebo dýchacího ústrojí.