
Alokace prostředků z fondů EU na projekty
Vývoj alokace prostředků z fondů EU na projekty v oblasti ochrany životního prostředí od roku 2000, zahrnující alokace v rámci ISPA, OPI a OPŽP.
Katalog indikátorů životního prostředí publikovaných ve Zprávě o životním prostředí České republiky a v dalších publikacích.
Vývoj alokace prostředků z fondů EU na projekty v oblasti ochrany životního prostředí od roku 2000, zahrnující alokace v rámci ISPA, OPI a OPŽP.
Rozšiřování nepůvodních druhů představuje riziko z hlediska zachování biologické rozmanitosti jak na úrovni druhů (nebezpečí křížení a ztráty genetické variability, konkurence), tak na úrovni celých společenstev, a to zejména v případech, kdy má nepůvodní druh schopnosti, které jej z různých důvodů zvýhodňují oproti druhům původním a začne se intenzivně rozšiřovat - takový druh pak bývá označován jako invazní.
Červené seznamy slouží k objektivnímu posouzení stupně ohrožení druhů na určitém území. Červené seznamy nejsou právně závazné, ale jsou hlavním podkladem pro vytváření vyhlášek o chráněných rostlinách, a v některých případech i v případě rozhodování orgánů ochrany přírody.
Migrační průchodnost zajišťují migračně prostupné objekty různého typu, jako jsou např. rybí přechody, balvanité skluzy, vodácké propusti aj., anebo natolik poškozené překážky, že jsou samovolně průchozí.
Evropsky významné druhy a obdobně stanoviště jsou stanovené právními předpisy Evropské unie. Jedná se o směrnici Rady 92/43/EHS z 21. května 1992 v roce 2000. Nepatří sem ptačí druhy, které mají dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES samostatný hodnotící systém.
Evropsky významné druhy a obdobně stanoviště jsou stanovené právními předpisy Evropské unie. Jedná se o směrnici Rady 92/43/EHS z 21. května 1992 v roce 2000. Nepatří sem ptačí druhy, které mají dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES samostatný hodnotící systém.
Chráněné druhy druhy dle vyhlášky zákona o ochraně přírody a krajiny, které jsou současně zapsány na červených seznamech.
Data z katalogu biotopů, kde je základní klasifikační jednotka v souladu se středoevropskou tradicí označována jako biotop. Některé biotopy (nebo jejich skupiny, případně jejich části) jsou předmětem ochrany v soustavě Natura 2000; tyto biotopy jsou rovny typům přírodních stanovišť.
Přehled výnosů z vybraných poplatků, plateb a daní v oblasti ochrany životního prostředí. Účelem výběru poplatků je přímá návratnost do ochrany životního prostředí, čímž se liší od ekologických daní, kde přímá návratnost není nutnou podmínkou. Poplatky představují zdroj pro poskytování podpor, které jsou čerpány především v podobě půjček, dotací a úhrad části úroků půjček a směřují zejména do ochrany vody, biodiverzity a krajiny, ovzduší či do odpadového hospodářství.
Apínské a subalpinské biotopy jsou nejvíce ohroženy změnou klimatu, jejich sledování je proto důležitým indikátorem monitorujícím zranitelnost ve vztahu ke změně klimatu.