
Podíl chráněných druhů na červených seznamech
Chráněné druhy druhy dle vyhlášky zákona o ochraně přírody a krajiny, které jsou současně zapsány na červených seznamech.
Katalog indikátorů životního prostředí publikovaných ve Zprávě o životním prostředí České republiky a v dalších publikacích.
Chráněné druhy druhy dle vyhlášky zákona o ochraně přírody a krajiny, které jsou současně zapsány na červených seznamech.
Vnitrostátní plán ČR v oblasti energetiky a klimatu stanoví do roku 2030 cíl podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie ve výši 22 %.
Data z katalogu biotopů, kde je základní klasifikační jednotka v souladu se středoevropskou tradicí označována jako biotop. Některé biotopy (nebo jejich skupiny, případně jejich části) jsou předmětem ochrany v soustavě Natura 2000; tyto biotopy jsou rovny typům přírodních stanovišť.
Cílem Státní energetické koncepce ČR je dosažení diverzifikovaného mixu primárních energetických zdrojů (PEZ) s cílovou strukturou ve stanovených koridorech.
Natura 2000 je soustava chráněných území, která vytvářejí podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast.
Ptačí oblasti jsou chráněná území vyhlašovaná za účelem ochrany ptáků. Vznikají na základě směrnice 2009/147/ES (Směrnice evropského parlamentu a rady o ochraně volně žijících ptáků – dále též jen „směrnice o ptácích“) a společně s evropsky významnými lokalitami tvoří soustavu Natura 2000. Česká republika implementovala tuto směrnici do zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
Evropsky významné lokality (EVL) jsou jedním ze dvou typů chráněných území v rámci soustavy Natura 2000. Jsou vyhlašovány pro typy přírodních stanovišť přílohy I a druhy přílohy II směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin („směrnice o stanovištích“). Požadavky směrnice jsou včleněny do zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ZOPK). Seznam typů přírodních stanovišť a druhů vyskytujících se v České republice, pro které mají být vyhlášeny lokality, je uveden ve vyhlášce Ministerstva životního prostředí č. 166/2005 Sb. Odborná kritéria výběru lokalit jsou součástí přílohy III směrnice.
Apínské a subalpinské biotopy jsou nejvíce ohroženy změnou klimatu, jejich sledování je proto důležitým indikátorem monitorujícím zranitelnost ve vztahu ke změně klimatu.
Mokřadní a rašeliništní biotopy obsahují druhově pestrá společenstva a vedle negativních antropogenních aktivit jsou ohroženy především stále častějším výskytem sucha, které může v kombinaci s nevhodnými antropogenními aktivitami vést ke zmenšování až k úplné degradaci daného mokřadu a tím i k vysychání hydrografické sítě, na kterou jsou mokřady a rašeliniště napojeny a kterým dodávají vláhu.
Biopaliva jsou obnovitelným zdrojem energie v dopravě, jejich využití nezvyšuje uhlíkovou náročnost dopravy.
Spotřeba energie z OZE a podíl OZE na celkové spotřebě energie v dopravě je indikátorem vlivu dopravy na klimatický systém a jejího směřování ke klimatické neutralitě. Minimální podíl OZE na spotřebě energie v dopravě je legislativně stanoven pro jednotlivé členské státy EU. Mezi OZE v dopravě se řadí biopaliva a elektřina vyrobená z OZE.
Vývoj spotřeby paliv v domácnostech. Zahrnuje zejména vytápění domácností, ale také spotřebu paliv a elektřiny pro vaření, ohřev teplé vody a provoz domácích elektrických spotřebičů.