
Energetická náročnost HDP
Indikátor představuje množství energie, která je potřebná k zajištění provozu národního hospodářství. Je konstruován jako podíl spotřeby primárních energetických zdrojů na výši HDP v ČR.
Katalog indikátorů životního prostředí publikovaných ve Zprávě o životním prostředí České republiky a v dalších publikacích.
Indikátor představuje množství energie, která je potřebná k zajištění provozu národního hospodářství. Je konstruován jako podíl spotřeby primárních energetických zdrojů na výši HDP v ČR.
Vývoj energetické náročnosti sektorů: doprava, zemědělství, průmysl, stavebnictví.
Dovozní energetická závislost je ukazatelem, který udává, do jaké míry je ekonomika nucena spoléhat se na dovoz energie nebo energetických zdrojů ze zahraničí pro naplnění svých energetických potřeb.
Jedná se o výrobu tepla pro prodej, tedy pro soustavy zásobování teplem (SZT), i o výrobu v domovních kotelnách, bytových družstvech apod.
Jedná se o výrobu tepla z obnovitelných zdrojů pro prodej, tedy pro soustavy zásobování teplem (SZT), i o výrobu v domovních kotelnách, bytových družstvech apod.
Svahové nestability a následné sesuvy půdy patří k rozšířeným geodynamickým jevům. Přestože představují riziko pouze v lokálním případně regionálním měřítku, škody jimi způsobené jsou ničivé a v mnoha případech dochází při sesuvech k ohrožení lidského zdraví, života a také majetku. V ČR jsou nejčastějším spouštěcím mechanismem extrémní srážková situace, intenzivní tání sněhové pokrývky, důlní činnost a nevhodné zakládání staveb. Náchylnost území ke svahovým nestabilitám závisí pak na mnoha faktorech, mezi něž patří např. sklonitost svahu, rovnoměrnost chodu srážek, vzdálenost vodoteče apod.
Činností člověka a především výstavbou dopravní infrastruktury se krajina dělí na stále menší a menší celky. Tento jev je označovaný jako fragmentace krajiny. Nefragmentované území reprezentují polygony UAT (Unfragmented Areas by Traffic), rozlišené podle velikosti do tří kategorií (100–150, 151–300, nad 300 km2).
Vnitrostátní plán ČR v oblasti energetiky a klimatu stanoví do roku 2030 cíl podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie ve výši 22 %.
Cílem Státní energetické koncepce ČR je dosažení diverzifikovaného mixu primárních energetických zdrojů (PEZ) s cílovou strukturou ve stanovených koridorech.
Plocha s projevy těžby nerostných surovin, plocha rekultivovaná a plocha nerekultivovaná.