Energetická náročnost HDP
Indikátor představuje množství energie, která je potřebná k zajištění provozu národního hospodářství. Je konstruován jako podíl spotřeby primárních energetických zdrojů na výši HDP v ČR.
Výběr
Ministerstvo průmyslu a obchodu Výzkumný ústav monitoringu a ochrany půdy, v.v.i. Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i.
Zrušit všechny filtry
Energetická náročnost sektorů
Vývoj energetické náročnosti sektorů: doprava, zemědělství, průmysl, stavebnictví.
Energetická závislost
Dovozní energetická závislost je ukazatelem, který udává, do jaké míry je ekonomika nucena spoléhat se na dovoz energie nebo energetických zdrojů ze zahraničí pro naplnění svých energetických potřeb.
Hrubá výroba tepla podle druhu paliva
Jedná se o výrobu tepla pro prodej, tedy pro soustavy zásobování teplem (SZT), i o výrobu v domovních kotelnách, bytových družstvech apod.
Hrubá výroba tepla z OZE a biopaliv
Jedná se o výrobu tepla z obnovitelných zdrojů pro prodej, tedy pro soustavy zásobování teplem (SZT), i o výrobu v domovních kotelnách, bytových družstvech apod.
Infiltrační schopnost půd
Hodnocení infiltrační schopnosti zemědělské půdy bylo vyhodnoceno na základě půdních vlastností a charakteristik v kombinaci s vrstvou pozemků se sníženou infiltrací.
Ohroženost zemědělské půdy vodní erozí vyjádřená součinem maximálních přípustných hodnot faktorů ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření
Eroze je nejzávažnějším způsobem degradace půd u nás, vůči které je Česko zranitelné vzhledem k intenzivnímu hospodaření spoléhajícímu se na minerální hnojiva. Eroze je v přirozených podmínkách pozvolně probíhající proces, který je kompenzován zvětráváním substrátu a tvorbou nové půdy. Působením člověka je tento proces výrazně urychlen, v případě pěstování erozně nebezpečných plodin (např. kukuřice) až tisícinásobně. Takovou rychlost eroze nedokážou velmi pomalé půdotvorné procesy vyvážit (odhaduje se, že doba vzniku vrstvy 1 cm půdy se v klimatických podmínkách Česka a střední Evropy pohybuje kolem 100 let). Půda je tak považována za neobnovitelný zdroj.
Podíl nefragmentované krajiny
Činností člověka a především výstavbou dopravní infrastruktury se krajina dělí na stále menší a menší celky. Tento jev je označovaný jako fragmentace krajiny. Nefragmentované území reprezentují polygony UAT (Unfragmented Areas by Traffic), rozlišené podle velikosti do tří kategorií (100–150, 151–300, nad 300 km2).
Podíl OZE na konečné spotřebě energie
Vnitrostátní plán ČR v oblasti energetiky a klimatu stanoví do roku 2030 cíl podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie ve výši 22 %.
Podíl primárních energetických zdrojů
Cílem Státní energetické koncepce ČR je dosažení diverzifikovaného mixu primárních energetických zdrojů (PEZ) s cílovou strukturou ve stanovených koridorech.