Celková produkce odpadů
Celková produkce odpadů je součtem celkové produkce ostatních a nebezpečných odpadů. Snížení produkce odpadů je možné předcházením jejich vzniku, což je v souladu s principy oběhového hospodářství.
Výběr
Česká informační agentura životního prostredí Hodnocení zranitelnosti České republiky ve vztahu ke změně klimatu Zpráva o životním prostředí České republiky
Zrušit všechny filtry
Celkový počet platných licencí ekoznaček
Indikátor sleduje celkový počet platných licencí ekoznačky ekologicky šetrný výrobek (EŠV) a ekologicky šetrná služba (EŠS) a celkový počet platných licencí ekoznačky EU Ecolabel. Dále je sledován počet platných licencí dle jednotlivých produktových kategorií.
Délka silničních a železničních komunikací ležících v záplavových území
Komunikace ležící v záplavovém území jsou rizikem pro konektivitu dopravní sítě a indikují zranitelnost dopravy během povodní. Indikátor uvádí potenciální záplavu komunikací dle GIS analýzy pro danou n-letost povodně. Reálná záplava se může od potenciální lišit, je to dáno elevací komunikace nad terénem (zejména u dálnic) a stavebními prvky, které nejsou zohledněny v použité GIS vrstvě.
Evidence kontaminovaných míst
Významné riziko pro životní prostředí i lidské zdraví představují staré ekologické zátěže, které zahrnují kontaminovaná místa, jež vznikla nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti. Nezbytné je proto jejich řešení v podobě inventarizace a následné sanace. Většinou se jedná o bývalé průmyslové objekty, skládky odpadů, čerpací stanice apod.
Hluková zátěž obyvatelstva v krajích
Hluková zátěž ovlivňuje kvalitu životního prostředí, expozice vysokým hladinám hluku představuje i riziko pro lidské zdraví. Nejvýznamnějším zdrojem hluku ve venkovním prostředí je silniční doprava. Hlukové mapování se provádí dle směrnice 2002/49/ES v pětiletých intervalech v městských aglomeracích nad 100 tis. obyvatel, v blízkosti silnic s intenzitou dopravy nad 3 mil. vozidel ročně, železnic po kterých ročně projede více než 30 tis. vlaků a hlavních letišť.
Hodnocení stavu evropsky významných stanovišť z hlediska ochrany v EU
Hodnocení stavu evropsky významných stanovišť z hlediska ochrany v EU.
Index nebezpečí požárů
Požáry vegetace mohou způsobit značné škody na lesních porostech, na zemědělské půdě i na majetku občanů. Nebezpečí požáru stoupá při poklesu vláhy v půdě a ve vegetaci a tedy v období nedostatku srážek, vysokých teplot a při poklesu vláhové bilance do záporných hodnot. Pro hodnocení nebezpečí požárů se používá tzv. index nebezpečí požárů (INP), který může dosahovat tříd 1–5, přičemž s růstem indexu nebezpečí vzniku požárů vegetace stoupá.
Nakládání s komunálními odpady v krajích
Indikátor zobrazuje rozložení způsobů nakládání s komunálními odpady v jednotlivých krajích České republiky. Umožňuje porovnat míru recyklace, skládkování, spalování a energetického využití odpadů a ukazuje, jak se regiony přibližují k naplňování principů oběhového hospodářství. Vyšší podíl recyklace a nižší závislost na skládkování jsou klíčové pro snižování negativních dopadů odpadového hospodářství na životní prostředí.
Nakládání s odpady v krajích
Indikátor zobrazuje podíl jednotlivých způsobů nakládání s odpady v krajích České republiky se zaměřením na materiálové a energetické využití, skládkování a spalování. Ukazuje, do jaké míry se daří odpady využívat jako suroviny a omezovat jejich ukládání na skládky. Vysoké materiálové využití podporuje cíle oběhového hospodářství a snižuje tlak na přírodní zdroje, čímž přispívá ke zlepšení stavu životního prostředí.
Ohroženost zemědělské půdy vodní erozí vyjádřená součinem maximálních přípustných hodnot faktorů ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření
Eroze je nejzávažnějším způsobem degradace půd u nás, vůči které je Česko zranitelné vzhledem k intenzivnímu hospodaření spoléhajícímu se na minerální hnojiva. Eroze je v přirozených podmínkách pozvolně probíhající proces, který je kompenzován zvětráváním substrátu a tvorbou nové půdy. Působením člověka je tento proces výrazně urychlen, v případě pěstování erozně nebezpečných plodin (např. kukuřice) až tisícinásobně. Takovou rychlost eroze nedokážou velmi pomalé půdotvorné procesy vyvážit (odhaduje se, že doba vzniku vrstvy 1 cm půdy se v klimatických podmínkách Česka a střední Evropy pohybuje kolem 100 let). Půda je tak považována za neobnovitelný zdroj.