
Celková produkce odpadů
Celková produkce odpadů je součtem celkové produkce ostatních a nebezpečných odpadů. Snížení produkce odpadů je možné předcházením jejich vzniku, což je v souladu s principy oběhového hospodářství.
Katalog indikátorů životního prostředí publikovaných ve Zprávě o životním prostředí České republiky a v dalších publikacích.
Celková produkce odpadů je součtem celkové produkce ostatních a nebezpečných odpadů. Snížení produkce odpadů je možné předcházením jejich vzniku, což je v souladu s principy oběhového hospodářství.
Indikátor sleduje celkový počet platných licencí ekoznačky ekologicky šetrný výrobek (EŠV) a ekologicky šetrná služba (EŠS) a celkový počet platných licencí ekoznačky EU Ecolabel. Dále je sledován počet platných licencí dle jednotlivých produktových kategorií.
Významné riziko pro životní prostředí i lidské zdraví představují staré ekologické zátěže, které zahrnují kontaminovaná místa, jež vznikla nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti. Nezbytné je proto jejich řešení v podobě inventarizace a následné sanace. Většinou se jedná o bývalé průmyslové objekty, skládky odpadů, čerpací stanice apod.
Hluková zátěž ovlivňuje kvalitu životního prostředí, expozice vysokým hladinám hluku představuje i riziko pro lidské zdraví. Nejvýznamnějším zdrojem hluku ve venkovním prostředí je silniční doprava. Hlukové mapování se provádí dle směrnice 2002/49/ES v pětiletých intervalech v městských aglomeracích nad 100 tis. obyvatel, v blízkosti silnic s intenzitou dopravy nad 3 mil. vozidel ročně, železnic po kterých ročně projede více než 30 tis. vlaků a hlavních letišť.
Hodnocení stavu evropsky významných stanovišť z hlediska ochrany v EU.
Indikátor sleduje počet hospitalizovaných pro akutní stresovou reakci a posttraumatickou stresovou poruchu jak z hlediska vývoje, tak z hlediska stavu v jednotlivých krajích ČR. Je vhodný pro hodnocení možného dopadu jevů katastrofické povahy souvisejících se změnou klimatu na psychické zdraví obyvatelstva. Extrémní situace (mimořádně ohrožující či katastrofické povahy) představují zátěž a stres pro organismus, jejímž důsledkem může být zvýšená nemocnost, resp. zvýšený podíl obyvatel, kteří trpí posttraumatickými poruchami.
Indikátor zobrazuje rozložení způsobů nakládání s komunálními odpady v jednotlivých krajích České republiky. Umožňuje porovnat míru recyklace, skládkování, spalování a energetického využití odpadů a ukazuje, jak se regiony přibližují k naplňování principů oběhového hospodářství. Vyšší podíl recyklace a nižší závislost na skládkování jsou klíčové pro snižování negativních dopadů odpadového hospodářství na životní prostředí.
Indikátor zobrazuje podíl jednotlivých způsobů nakládání s odpady v krajích České republiky se zaměřením na materiálové a energetické využití, skládkování a spalování. Ukazuje, do jaké míry se daří odpady využívat jako suroviny a omezovat jejich ukládání na skládky. Vysoké materiálové využití podporuje cíle oběhového hospodářství a snižuje tlak na přírodní zdroje, čímž přispívá ke zlepšení stavu životního prostředí.
Eroze je nejzávažnějším způsobem degradace půd u nás, vůči které je Česko zranitelné vzhledem k intenzivnímu hospodaření spoléhajícímu se na minerální hnojiva. Eroze je v přirozených podmínkách pozvolně probíhající proces, který je kompenzován zvětráváním substrátu a tvorbou nové půdy. Působením člověka je tento proces výrazně urychlen, v případě pěstování erozně nebezpečných plodin (např. kukuřice) až tisícinásobně. Takovou rychlost eroze nedokážou velmi pomalé půdotvorné procesy vyvážit (odhaduje se, že doba vzniku vrstvy 1 cm půdy se v klimatických podmínkách Česka a střední Evropy pohybuje kolem 100 let). Půda je tak považována za neobnovitelný zdroj.
Svahové nestability a následné sesuvy půdy patří k rozšířeným geodynamickým jevům. Přestože představují riziko pouze v lokálním případně regionálním měřítku, škody jimi způsobené jsou ničivé a v mnoha případech dochází při sesuvech k ohrožení lidského zdraví, života a také majetku. V ČR jsou nejčastějším spouštěcím mechanismem extrémní srážková situace, intenzivní tání sněhové pokrývky, důlní činnost a nevhodné zakládání staveb. Náchylnost území ke svahovým nestabilitám závisí pak na mnoha faktorech, mezi něž patří např. sklonitost svahu, rovnoměrnost chodu srážek, vzdálenost vodoteče apod.