Domácí materiálová spotřeba
Indikátor ukazuje množství materiálů využitých ekonomikou pro výrobu a spotřebu. Vypočte se jako domácí užitá těžba plus dovozy minus vývozy.
Výběr
Ekonomický přínos aktivit na ochranu ŽP
Ekonomické přínosy z aktivit na ochranu životního prostředí sestávají z tržeb z prodeje služeb na ochranu životního prostředí, z tržeb z prodeje vedlejších produktů a z úspor z opětovného využití vedlejších produktů. Přínosy jsou sledovány i dle programového zaměření.
Energetická náročnost HDP
Indikátor představuje množství energie, která je potřebná k zajištění provozu národního hospodářství. Je konstruován jako podíl spotřeby primárních energetických zdrojů na výši HDP v ČR.
Energetická náročnost sektorů
Vývoj energetické náročnosti sektorů: doprava, zemědělství, průmysl, stavebnictví.
Evidence kontaminovaných míst
Významné riziko pro životní prostředí i lidské zdraví představují staré ekologické zátěže, které zahrnují kontaminovaná místa, jež vznikla nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti. Nezbytné je proto jejich řešení v podobě inventarizace a následné sanace. Většinou se jedná o bývalé průmyslové objekty, skládky odpadů, čerpací stanice apod.
Fakturovaná pitná voda
Využití pitné vody z vodovodů pro veřejnou potřebu jednotlivými skupinami odběratelů.
Hluková zátěž obyvatelstva v krajích
Hluková zátěž ovlivňuje kvalitu životního prostředí, expozice vysokým hladinám hluku představuje i riziko pro lidské zdraví. Nejvýznamnějším zdrojem hluku ve venkovním prostředí je silniční doprava. Hlukové mapování se provádí dle směrnice 2002/49/ES v pětiletých intervalech v městských aglomeracích nad 100 tis. obyvatel, v blízkosti silnic s intenzitou dopravy nad 3 mil. vozidel ročně, železnic po kterých ročně projede více než 30 tis. vlaků a hlavních letišť.
Hodnocení stavu evropsky významných stanovišť z hlediska ochrany v EU
Hodnocení stavu evropsky významných stanovišť z hlediska ochrany v EU.
Hrubý domácí produkt
Vývoj HDP ČR v běžných cenách a ve stálých cenách roku 2015.
Index nebezpečí požárů
Požáry vegetace mohou způsobit značné škody na lesních porostech, na zemědělské půdě i na majetku občanů. Nebezpečí požáru stoupá při poklesu vláhy v půdě a ve vegetaci a tedy v období nedostatku srážek, vysokých teplot a při poklesu vláhové bilance do záporných hodnot. Pro hodnocení nebezpečí požárů se používá tzv. index nebezpečí požárů (INP), který může dosahovat tříd 1–5, přičemž s růstem indexu nebezpečí vzniku požárů vegetace stoupá.