
Produkce komunálních odpadů v krajích
Celková produkce komunálních odpadů je součtem produkce směsného komunálního odpadu a komunálního odpadu vyjma směsného.
Katalog indikátorů životního prostředí publikovaných ve Zprávě o životním prostředí České republiky a v dalších publikacích.
Celková produkce komunálních odpadů je součtem produkce směsného komunálního odpadu a komunálního odpadu vyjma směsného.
Počet registrovaných a vyřazených vozidel v ČR.
Indikátor charakterizuje zastoupení zeleně a vodních ploch v sídlech, resp. v urbánním území nebo v administrativním území všech 61 měst ČR nad 20 tisíc obyvatel (tj. včetně krajských měst). Konkrétně sleduje i zastoupení jednotlivých kategorií zeleně (tj. nízké a vysoké zeleně), vodních ploch a zastavěného území.
Kontaminovaná místa nacházející se v záplavových územích představují vyšší riziko kontaminace prostředí, ekonomických škod, ohrožení lidského zdraví a obecně dopadů v případě zaplavení těchto míst. Indikátor vychází z vymezených záplavových území Q5/20/100 a z přírůstkové databáze existence kontaminovaných míst a jejich stavu Systém evidence kontaminovaných míst (SEKM), která je veřejně přístupná.
Indikátor zobrazuje množství a účinnost separace vybraných složek komunálního odpadu (papíru, plastu, skla a kovu). Sleduje, jak efektivně se daří v obcích tyto materiály oddělovat z celkového toku odpadu. Téma úzce souvisí s přechodem na oběhové hospodářství, jehož cílem je předcházet vzniku odpadů a maximálně využívat materiály prostřednictvím recyklace a opětovného použití. Zvyšování míry třídění napomáhá snižovat environmentální zátěž a závislost na primárních surovinách, což je v souladu s prioritami Státní politiky životního prostředí ČR 2030 a evropských cílů v oblasti nakládání s odpady.
Spotřeba biopotravin
Indikátor hodnotí podíl jednotlivých kategorií na celkové rozloze půdního fondu obhospodařovaného v ekologickém zemědělství.
Podíl zemědělské půdy dle katastrů a struktura využití území v jednotlivých krajích
Zemědělská půda je zranitelná vůči degradaci kvůli nadměrným půdním blokům a vysokému stupni zornění, nicméně dochází k jejímu zatravňování.
Mapa zobrazuje intenzitu umělého jasu noční oblohy na území České republiky, která je výsledkem světelného znečištění z různých zdrojů umělého osvětlení. Toto znečištění narušuje přirozený denní cyklus prostředí a má negativní dopady na biologické rytmy živočichů, ekologickou rovnováhu a také na lidské zdraví, zejména kvalitu spánku. Problematika světelného smogu se týká především urbanizovaných oblastí, kde dochází k největšímu přísunu světla, ale šíří se i do přírodně cenných lokalit, např. velkoplošných chráněných území, u kterých je zachování přirozeného nočního prostředí zvlášť důležité.